Border as interface

(align:"=><=")+(box:"X")[= The more languages I speak, the more words I forget. (t8n:"fade-down")+(t8n-time:1s)+(link:".....")[= Maybe one day I’ll forget how to speak completely. (after: 10s, 0)[= Proceed to the [[border]].

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>The first time I took special notice of a condensation trail piercing through a cloud was three years ago. (click-replace: ?Passage)[ <div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>I may have been in Hungary at the time, and I spotted it as I was getting into the car to drive back to my parents’ house. I have a track record of not being able to feel the right things in the right moments, but this one time was different. I felt as if I was punched in the chest by the impact of the moment, and had all the words taken out of me.] (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>Staring up at the sky, I thought, this is exactly what I’ve been trying to put into words all these years. The precision of that composition was dizzying, and I felt my stomach sink as the thought followed, „//I wonder if I’ll ever be able to articulate this to someone in a way that feels whole//”. (click: "I wonder")[I’m still unsure. [[...->island]]] ] <div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>

(align:"=><=")+(box:"X")[= (after: 6s, 0)[= /[[.......->landlocked]]/

(align:"=><=")+(box:"X")[=When I [[moved]] from a land-locked country to [[an island]], at first I found it really hard to grapple with.

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/tanegashima_ferry.gif"></div>I didn’t know how to make sense of the absoluteness of an island - that at one point the land gives way to the sea, and that the vastness of the sea is in contact with incomprehensibly far Others - they are definitely Other because they are (link-reveal:"Not The Island.")[ I still think that it’s strange for a Place to become [[Not The Place->place]] so abruptly, and how violent that feels. ]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> I’m used to being inbetween things (link-reveal:"–")[= inbetween cultures, [[and]] languages (link-reveal:"–")[= inbetween worlds, and [[slick]] surfaces (link-reveal:"–")[= inbetween this body and the [[one]] made up of pixels (link-reveal:"–")[= inbetween the still image of a neatly organised cohesive system and the place in the ruins that hums with kinetic energy.

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> I have filmed so many places now with the idea that my avatar will then be animated into those locations. When I'm filming I'm looking at the place itself, then the place through my camera, the imagined overlay of my avatar within it, and I can also see the faint outlines of the place as seen from my avatar's point of view, (link-reveal:"superimposed over my POV.") [= I animate the avatar and in turn the avatar performs animation on my real body. (after: 6s, 0)[=/[[......->place]]/

While I float in the sea, I think about whether the particles of water are fully fungible, and whether it could be that as they envelop my body, they also in turn communicate the data of my body across the whole ocean as if it was a rhizome-like network, and I slowly disintegrate into a diffuse state - if not physically, then at least in the form of information. (click-replace: ?Passage)[I cross the border one way, and then back, then go again, then back; this loop is infinite, this circling of the boundary lines. (link-reveal:"boundary lines.")[ The only way for the border to remain complete is for it not to be crossed, because every crossing is a refraction and a transgression towards the absolute violence of it. ]] (click-replace: ?Passage)[And if the existence of a border, particularly an elusive one, isn’t acknowledged at all, maybe then you can believe that whatever you experience on one side of it is whole and boundless, that everything inside also holds everything outside. But that’s the same sense of being without boundaries to how an open world video game may be without boundaries. ] (click-replace: ?Passage)[Under the surface textures of the sprawling landscape, the world holds in the code that makes it up, with the various functions and if-statements and effects and breadth of possibilities all reflecting the biases and priorities of those that wrote it up. (click: "holds")[ When is a door [[not a door]]? ]]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> Someone once asked me why I don't make my work in Hungarian, since I'm Hungarian, and it brought forward a semblance of grief and anger. The usual immigrant grief about having a part of you never fitting within the containment of your new location and language, and anger over the naivete of the question, that mere supposition that the English speaking art world would care for my work in the same way if it wasn't in (link-reveal:"English.")[= I felt grief and anger towards the flattening that the anglosphere and the English language enacts upon so much of culture. (after: 6s, 0)[=/[[......->place]]/

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> I press my fingers onto the glass surface, and it both doesn’t feel alien and it does. My skin presses up against it, but some part of me in data format continues to travel under. It feels as abstract and elusive as the idea of a soul does, some kind of essence that is shared through my real and virtual iterations. I walk through town and I ricochet between the image world of advertising screens, reflective surfaces, and the screen of my phone. How many worlds am I walking through at once? (after: 6s, 0)[=/[[......->place]]/

(align:"=><=")+(box:"X")[=(text-style: "shadow")+(text-colour: "white")+(background: "black")[Surrounded by rectangles of various thicknesses and sizes, I slip between and into them, lines crossing over.] (after: 7s, 0)[= [[.....]]

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/hellocalling.gif"></div>Where is the border drawn then, when the territory has crossed over and into the body, when the body has seeped outside of itself, that which is supposedly natural and sacred, it’s all tangled up. (click: "tangled up")[= I trip over the cables spilling out from under my desk. I browse cable organisers on the internet, then get frustrated and [[close my laptop]].

(align:"=><=")+(box:"X")+(after: 7s, 0)[= Proceed to the interface? [[....->interface]]

(align:"=><=")+(box:"X")[=According to the Cambridge dictionary, the definition of the word ‘interface’ is: (click: "Cambridge dictionary") [ //interface noun [ C ] uk /ˈɪn.tə.feɪs/ a connection between two pieces of electronic equipment, or between a person and a computer or a situation, way, or place where two things come together and affect each other// ] (after: 6s, 0)[= [[.....->Hungarian]]

(align:"=><=")+(box:"X")[=The Hungarian wikipedia page for the word’s transliteration offers up an addition to this:(click:"this")[ //„… Az interfész olyan megoldásokat tételez fel, amelyeket mindkét fél ért.”// The interface works with solutions that both involved subjects can make sense of and understand.] (after: 6s, 0)[= [[.....->understanding]]

(align:"=><=")+(box:"X")[=Understanding is so wobbly, because it feels like a mutual [[negotiation]] of losses of [[meaning]] from each side that partakes, and the supposed understanding itself takes place in an elusive and momentary shared zone.

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte2.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte1.gif"></div>The more languages I speak, the more words I forget. I wonder if that’s essentially me failing as an interface where all these input languages are supposed to meet and create cohesive output, or if the problem is in the materials, that the input before any language is considered was too abstract to handle to begin with. (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte2.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte1.gif"></div> „I don’t know how to say this” becomes „I don’t know how to say this in German”, then in English, then in Japanese, and then we have cycled through all the significant input trials, and all I can arrive at is „I don’t know how to say this in any language I speak”. ] (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte2.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte1.gif"></div>But that leaves space for the rather naive thought that then it’s a matter of finding the right language, the right input model, the right framework in which whatever this is may start to make sense. (click: "make sense")[ A childish stubbornness in refusing to let this idea of making sense go – that I may be queering the whole idea of making sense, but still expecting a cohesive [[structure->parking lot shrine]] at the end of it.] ]

I’ve seen photography contextualised as a form of extraction, particularly when it comes to land and landscapes, and I think about this in the context of myself trekking across different cultures. (click-replace: ?Passage)[Maybe the avatar can be decoupled from those dynamics, or that’s a naive thought, but at the very least there is a capacity in the virtual for such rearrangements; and amplification of what goes on inside the perimetres of my very real body of a perpetual immigrant.] (click-replace: ?Passage)[In any case though, the position I arrive at is that there lies a grand vital force in the [[ground]], and this could be the ground or the lakewater whenever, wherever, and my camera is a tool in trying to enter into communion with that.]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/5cm2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/5cm.gif"></div>These lands are an interface in themselves, but the connection is unstable, the hardware is run down, and the software keeps (t8n:"fade-down")+(link-reveal:"bugging out.")[ The core of the place lifts up off the ground, and faintly hovers across the [[territory->parking lot shrine]]. The world casts its own shadow back onto itself.]

(align:"=><=")+(box:"X")[=I think about the interface as this zone of mutual knowledge production, or a sharing of meaning between human and machine. And I wonder if that makes it possible to learn something that is beyond the framework that I entered with. To consolidate something mechanical into my body. (click-replace: ?Passage)[And maybe it is, but it’s knowledge that cannot be known for long enough to be perceived, knowledge that is also continuously in the process of being forgotten.(click:"forgotten")[ [[Possibility->editing]] and [[disappointment->phone signal]] live side by side – an interface shared between the two is the queer subject.]]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/blob.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/face.gif"></div>If the world goes as far as one’s phone signal reaches, was there ever a time that the signal felt tangible, like a line extending from one’s device and up towards the sky? (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/blob.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/face.gif"></div>Maybe at a time like that the boundaries of the world felt equally straightforward, equally as linear, if there was ever a time where the shapes of things, the lines between things could be felt as simply as running your fingers along the crevices marked in wood, absolute and certain.] (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/blob.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/face.gif"></div>The interface presumes a shared language, or a zone where translations happen to approximate everything to the common denominator, whatever signifiers make sense at the [[nexus->connection]].]

I’m the happiest on the editing surface - is that because that’s where I get to consolidate the various disparate segments? (click:"surface")[ But even there the information is so intense and large that the output keeps deteriorating.(click:"intense")[ There’s a hardware [[compatibility->connection]] issue and I’m not sure how to solve that.]]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/eye.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/train.gif"></div>I’m drawn to the interface because it comes with the presumption that albeit momentary or fragmented, a [[connection->interlude]] is possible, the infrastructure for it exists, and through that infrastructure I get to enter into communion with the mechanical, or even have a conversation in which I’m //understood//.

(align:"=><=")+(box:"X")[=..... (click: ".....")[...is it possible for the border to function [[as->filter system]] an interface?]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake2.gif"></div>This self is the only filter system I was given - numbered and measured, gendered, given a passport, provided with a native language. This is where all the information goes in. (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake2.gif"></div>An interface is the site of entanglement and movement, movement that goes back and forth, back and forth, crossing and recrossing a border that is as much a line of separation as it is connective tissue. (click: "connective tissue")[ I think of connective tissue and I see visions of cables and data centres, railway tracks covering the land. Where is the border when the mechanical has made its way inside the organic - do I then [[become]] the interface?]]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/rail2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/rail.gif"></div>How do you measure - distance, [[areas]] of connectivity, the parameters of different boundaries? Is there an inherent authoritarianism to even just the assumption that these things can be quantified, understood according to linear [[frameworks]], measured, extracted - and that information will be complete and exact and //absolute//?

This is a non-place with its own set of gestures and relationships, oscillating perspectives that only make sense within the shifting internal logic of the borderlands. (click: "shifting")[ How the interface manifests and the supposed borders it enacts are recalibrated with every connection that is made. The lines shift and intertwine, like drawing the borders onto a map from a hazy memory, trying to grasp the parameters of a place that may not exist.(click: "parameters")[ Pathways and nodes are drawn up, continuously expanding the domain for possible connections and exchange. How do you find something that’s not there? [[What happens]] when you do?]]

(align:"=><=")+(box:"X")[= Where is the zone between us where we both make sense to eachother? (t8n:"fade-down")+(t8n-time:1s)+(link:".....")[= How do we get there? (after: 10s, 0)[/[[.....->END]]/]

(align:"=><=")+(box:"X")[=This is the end of this game. [[Go back->START]] to the beginning for a different playthrough. //Border as interface is a text game based on the video of the same title. The game version was supported by Artyčok.tv and Ondřej Trhoň. Writing/art/animation/etc by Petra Szemán.//

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji.gif"></div>I’m drawn to visions of technology that are absurd or dated, images where the human body is tangled up in the wires or overwhelmed by a wall of screens, images where the body is undeniably outside of the perimetres of virtual space, flesh unable to be consolidated. (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji.gif"></div>Even with the smoothness of glass screens and the promise of limits being obsolete and corroded, it is those images of discrepancy that feel true to whatever it is that happens at the edge territory.(click:"edge")[ A sense of a [[border->What happens]] that is felt in the body.]]

(align:"=><=")+(box:"X")[= start game in [[ENGLISH->starting]] or [[CZECH->foreword]]

(align:"=><=")+(box:"X")[= Čím víc jazyky mluvíme, tím víc slov zapomínáme. (t8n:"fade-down")+(t8n-time:1s)+(link:".....")[= Možná jednou úplně zapomeneme, jak se mluví. (after: 10s, 0)[= Pokračujte na [[hranici|borderCZ]].

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>Poprvé jsme si kondenzačních stop protínajících oblaka pořádně všimli před třemi lety. (click-replace: ?Passage)[ <div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>Možná jsme tehdy byli v Maďarsku. Všimli jsme si jich, když jsme nastupovali do auta na cestě zpátky k rodičům. Často nedovedeme cítit ty správné věci ve správných chvílích, ale tehdy, jedinkrát, to bylo jiné. Cítili jsme se, jako kdyby nás okamžik samotný udeřil do prsou, jako by nám sebral veškerá slova.] (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>Zatímco jsme pozorovali oblohu, pomysleli jsme si, že tohle je přesně to, co se už tolik let snažíme vyjádřit slovy. Z dokonalosti té kompozice šla závrať. Cítili jsme, jak se nám zhoupnul žaludek, když vytanula myšlenka: „//Říkáme si, jestli budeme kdy schopní to někomu jinému vyložit dostatečně věrně.“// (click: "Říkáme si")[Stále si nejsme jistí. [[...->islandCZ]]] ] <div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds1.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/clouds2.gif"></div>

(align:"=><=")+(box:"X")[= (after: 6s, 0)[= /[[.......->landlockedCZ]]/

(align:"=><=")+(box:"X")[=Když jsme se [[přestěhovali|movedCZ]] ze země bez moře na [[ostrov|an islandCZ]], zpočátku jsme si museli dost zvykat.

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/tanegashima_ferry.gif"></div>Nevěděli jsme, jak se vyrovnat s nepochybností ostrova – s tím, jak v určitém místě zemi vystřídá moře, kde se rozlehlost oceánu se dotýká nepředstavitelně vzdálených Druhých – a rozhodně Druzí jsou, protože tihle (link-reveal:"k ostrovu nepatří.")[ Stále si myslíme, že je zvláštní, aby se Místo proměnilo v [[ne-místo->placeCZ]] tak náhle. Aby to bylo působilo tak násilně.]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> Jsme zvyklí na to být mezi věcmi (link-reveal:"–")[= mezi kulturami, [[a|andCZ]] jazyky (link-reveal:"–")[= mezi světy a [[kluzkými|slickCZ]] povrchy (link-reveal:"–")[= mezi témhle tělem a [[tím|oneCZ]], které je tvořeno pixely (link-reveal:"–")[= mezi nehybným obrazem úhledně uspořádaného, soudržného systému a místem v rozvalinách, které hučí kinetickou energií.

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> Někdo se nás kdysi zeptal, proč netvoříme v maďarštině, když z Maďarska pocházíme. Vyvolalo to v nás zdání smutku a hněvu. Byl to běžný přistěhovalecký zármutek, že v sobě vždycky budete mít část, která do hranic vašeho nového místa a jeho řeči nikdy nezapadne. Hněv z toho, jak naivní ta otázka byla, onen předpoklad, že by anglofonní umělecký svět měl o naši práci stejný zájem, kdyby nebyla (link-reveal:"anglicky.")[= Cítíme smutek a vztek vůči tomu, jak anglosféra a angličtina zplošťuje tak velkou část kultury. (after: 6s, 0)[=/[[......->placeCZ]]/

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> Prsty zatlačíme na skleněný povrch, působí cizí a zároveň ne. Naše kůže se k němu přitiskne, ale nějaká naše část v datové podobě pokračuje v cestě pod jeho povrch. Je to stejně tak abstraktní a prchavé jako představa o existenci duše, jakási podstata, kterou sdílí naše skutečná i virtuální iterace. Procházíme městem a odrážíme se ve světě obrazů na reklamních plochách, reflexních površích a obrazovce mého telefonu. Kolika světy procházím zároveň? (after: 6s, 0)[=/[[......->placeCZ]]/

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/kmnnh.gif"></div> Tolik míst jsme natáčeli se záměrem, že do nich pak doanimujeme svého avatara. Když točíme, díváme se na místo samotné, pak na místo skrze hledáček fotoaparátu a pomyslnou vrstvu s avatarem v něm, až jsme schopní rozpoznat mlhavé obrysy místa z perspektivy našeho avatara, (link-reveal:"kterak překrývají můj úhel pohledu.") [= Rozhýbáváme avatara a na oplátku avatar animuje naše skutečné tělo. (after: 6s, 0)[=/[[......->placeCZ]]/

Zatímco splýváme na moři, přemýšlíme, jestli jsou částečky vody zcela zaměnitelné, nebo jestli to nemůže být tak, že když obepnou naše tělo, zároveň se dorozumívají s daty o našem tělem, která se táhnou přes celý širý oceán, jako kdyby šlo o rizomu podobnou síť, a my se postupně rozpadali do rozptýleného stavu – jestliže ne fyzicky, tak alespoň ve formě informací. (click-replace: ?Passage)[Přecházíme hranici tudy, a pak zas zpátky, znovu, a pak zas zpět; je to nekonečná smyčka, obkružující (link-reveal:"mezní linie.")[ Hranice mohou zůstat celistvé jedině tak, že se přes ně nepřejde, protože při každém přechodu dochází k jejich lomu, prohřešek vůči jejich absolutistickému násilí.]] (click-replace: ?Passage)[A v případě, že existence hranice, zejména těžko zachytitelné, není vůbec uznána, možná pak můžete věřit, že to, co na jedné straně prožíváte, je celistvé a bezmezné, že vnitřek v sobě drží všechen vnějšek. Je to ale asi tak stejný pocit svobody, jaký nabízí hry s otevřeným světem, který je otevřený jen domněle.] (click-replace: ?Passage)[Pod texturovaným povrchem rozpínající se krajiny svět ukrývá kód, z něhož vzniká, se všemi jeho různými funkcemi a podmínkovými příkazy a efekty a všemi těmi možnostmi, v nichž se odráží předsudky a hierarchie těch, co je napsali. (click: "všemi těmi")[ Kdy dveře [[nejsou dveřmi|not a doorCZ]]? ]]

(align:"=><=")+(box:"X")[=(text-style: "shadow")+(text-colour: "white")+(background: "black")[Jsme obklopeni obdélníky různých velikostí a tlouštěk, protahujeme se mezi nimi a skrze ně, podél linií přechodu.] (after: 7s, 0)[= [[.....->.....CZ]]

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/hellocalling.gif"></div>Kde je hranice vytyčena tehdy? Když jste přešli územím a skončili v těle, které se vylilo ze svých hranic, a to, co je údajně přirozené a posvátné, se zašmodrchalo? (click: "zašmodrchalo")[= Klopýtáme přes šnůry, co se sypou zpod našeho stolu. Na internetu procházíme stránky s různými kabelovými organizéry, dokud nás nepřemůže frustrace a [[nezavřeme laptop|close my laptopCZ]].

(align:"=><=")+(box:"X")+(after: 7s, 0)[= Pokračovat vstříc rozhraní? [[....->interfaceCZ]]

(align:"=><=")+(box:"X")[=Podle Cambridge slovníku zní definice slova „interface“ takto: (click: "Cambridge slovníku") [ //interface podstatné jméno [ C ] uk /ˈɪn.tə.feɪs/ spojení mezi dvěma elektronickými součástkami, nebo mezi osobou a počítačem, nebo situace, cesta či místo, kde se dva jevy setkávají a navzájem se ovlivňují.// ] (after: 6s, 0)[= [[.....->HungarianCZ]]

(align:"=><=")+(box:"X")[=Maďarská Wikipedie věnovaná slovu transliterace nabízí ještě následující:(click:"následující")[ //„… Az interfész olyan megoldásokat tételez fel, amelyeket mindkét fél ért.”// Rozhraní pracuje s řešeními, kterým oba zapojené subjekty rozumí a chápou je.] (after: 6s, 0)[= [[.....->understandingCZ]]

(align:"=><=")+(box:"X")[=Porozumění je přitom tak vratké, protože připomíná spíš vzájemné [[vyjednávání|negotiationCZ]], kolik [[významu|meaningCZ]] se na každé účastnické straně ztratí, přičemž k samotnému pochopení dochází v pomíjivé a jen dočasně sdílené zóně.

Setkali jsme se výkladem, že fotografie je forma extrakce, zejména pokud jde o půdu a krajinu. Přemýšlíme, co to znamená v našem případě, když se procházíme napříč různými kulturami. (click-replace: ?Passage)[Možná lze avatara oddělit do těchto dynamik, nebo je to možná naivní myšlenka, ale přinejmenším virtuální svět možnost takového přeuspořádání skýtá; spolu se zesílením těch pochodů, které probíhají uvnitř perimetru našeho velmi hmatatelného, věčně přistěhovaleckého těla.] (click-replace: ?Passage)[Ať už je to jak chce, docházíme k tomu, že v [[zemi->groundCZ]] se ukrývá mocná, živoucí síla – může to být půda, voda v jezeře nebo cokoliv jiného, nacházejícího se kdekoliv – a náš fotoaparát je nástroj, pomocí kterého s tím můžeme splynout.]

<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte2.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte1.gif"></div> Čím víc jazyky mluvíme, tím víc slov zapomínáme. Říkáme si, jestli to prostě neznamená, že selháváme jako rozhraní, kde se všechny ty jazyky mají potkat a vytvořit koherentní výstup, nebo jestli problém nespočívá v materiálech, tedy, že vstup předcházející jakékoliv řeči považujeme od počátku za příliš abstraktní. (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte2.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte1.gif"></div> „Nevíme, jak to říct“ se mění na „nevíme, jak to říct německy,“ a pak anglicky, japonsky, a pak už jsme prošli všechny možné varianty vstupů a svedeme dojít jen k „nevíme, jak to říct v žádném z jazyků, jimiž mluvíme.“] (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte2.gif"></div><div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/charlotte1.gif"></div> Tím se ale otevírá prostor pro celkem naivní myšlenku: co když je to jen otázka nalezení správného jazyka, správného vstupního modelu, správného frameworku, v němž by to mohlo začít dávat smysl?(click: "dávat smysl")[ Je to dětská paličatost, že nemůžeme tuhle představu smysluplnosti opustit – že možná kvíříme celou ideu smysluplnosti, ale stále očekáváme, že i po tom všem narazíme na soudržnou [[strukturu->parking lot shrineCZ]].] ]

(align:"=><=")+(box:"X")[=O rozhraní přemýšlíme jako o oblasti vzájemné tvorby vědění či sdílení smyslu mezi člověkem a strojem. A přemítáme, jestli díky tomu není možné naučit se něco přesahujícího rámec, s nímž jsme do spojení vstoupili. Sloučit své tělo s něčím mechanickým. (click-replace: ?Passage)[A možná ano, protože je to znalost, kterou nemůžeme mít tak dlouho, abychom ji začali vnímat, vědění, které je průběžně zpracováváno procesem zapomínání.(click:"zapomínání")[ [[Možnost->editingCZ]] a [[zklamání->phone signalCZ]] žijí bok po boku – rozhraní je sdílené a mezi nimi je queer subjekt.]]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/5cm2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/5cm.gif"></div>Tyto krajiny jsou samy o sobě rozhraním, ale spojení je nestabilní, hardware opotřebovaný a software (t8n:"fade-down")+(link-reveal:"chybuje a chybuje.")[ Jádro místa se zvedne do vzduchu a neznatelně se vznáší napříč [[územím->parking lot shrineCZ]]. Svět vrhá svůj stín sám na sebe.]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/blob.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/face.gif"></div>Jestliže svět končí tam, kam dosáhne signál vašeho telefonu, byla kdy doba, kdy byl ten signál hmatatelný, jako čára vybíhající z našich zařízení směrem k nebi? (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/blob.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/face.gif"></div>Možná tehdy byly hranice světa stejně tak jednoznačné a stejně tak lineární, tedy pokud se kdy šlo tvaru věcí, liniím mezi věcmi, dotknout prostě tak, že jste posouvali prsty podél záhybů ve dřevě, nevyvratitelných a jistých.] (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/blob.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/face.gif"></div>Rozhraní předpokládá sdílený jazyk, zónu, kde překlady všechno připodobňují nejnižšímu společnému jmenovateli, bez ohledu na to, jaké znaky vytvářejí význam na [[spojení->connectionCZ]].]

Jsme nejšťastnější, když můžeme upravovat povrchy – není to proto, že právě tam můžeme slučovat různé nesourodé části? (click:"povrchy")[ Ale přesto jsme při tom vystavováni informacím tak intenzivním, že se výstup kazí.(click:"intenzivním")[ Narážíme na problém s hardwarovou [[kompatibilitou->connectionCZ]] a moc nevíme, jak jej vyřešit.]]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/eye.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/train.gif"></div> Rozhraní mě přitahuje, protože s ním přichází předpoklad, že ať už chvilkové nebo roztříštěné, je [[spojení->interludeCZ]] možné, že existuje infrastruktura, jež by ho umožnila, taková, skrze kterou můžeme splynout s mechanickým nebo se dokonce účastnit konverzace, v níž jsme //chápáni//.

(align:"=><=")+(box:"X")[=..... (click: ".....")[...je možné, aby hranice sloužila [[jako->filter systemCZ]] rozhraní?]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake2.gif"></div>Tohle já je jediný filtrační systém, který nám byl dán – očíslovaný, změřený, genderovaný, obdařený pasem a rodnou řečí. Tudy veškeré informace přicházejí. (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/lake2.gif"></div>Rozhraní je místem vzájemného proplétání a pohybu, který jde tam a zpět, přes hranici a naopak. Hranici, jež je oddělovací linií stejně tak, jako pojivou tkání. (click: "pojivou tkání")[ Když přemýšlíme o pojivové tkáni, máme vidiny plné drátů a datových center, železničních kolejí protínajících krajinu. Kde se hranice nachází, jestliže mechanické prostoupilo organickým – [[stáváme|becomeCZ]] se pak i my sami rozhraním?]]

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/rail2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/rail.gif"></div> Jak změřit – vzdálenosti, [[plochy|areasCZ]] spojitosti, parametry různých hranic? Není autoritářství nedílnou složkou předpokladu, že tyhle věci lze kvantifikovat, chápat linárními [[rámci|frameworksCZ]], měřit, extrahovat – předpokladu, že informace jednou budou kompletní, přesné a //absolutní//?

<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji.gif"></div>Lákají nás vize a technologické představy, které jsou absurdní nebo zastaralé. Výjevy, v nichž je lidské tělo zamotáno v drátech či přemoženo stěnami plnými obrazovek, obrazy, kde se tělo nesporně nachází mimo hranice virtuálního prostoru, tkáň neschopná sjednocení. (click-replace: ?Passage)[<div id="portraitR"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji2.gif"></div><div id="portraitL"><img class="responsive-image" src="https://petrasz.neocities.org/uji.gif"></div>Přestože jsou skleněné obrazovky tak hladké a slibují hranice vymazat a rozložit, tak jsou to právě ty výjevy, kterým vévodí nesoulad, jež podle nás odpovídají tomu, co se děje na hraně území.(click:"hraně")[ Tušení přítomnosti [[hranice->What happensCZ]], které má tělesný původ.]]

Tohle je ne-místo se svou vlastní sadou gest a vztahů, kolísajícími perspektivami, které dávají smysl pouze v proměnlivé vnitřní logice příhraničních oblastí. (click: "proměnlivé")[ Jakou podobu na sebe rozhraní bere a jaké předpokládané hranice vytyčuje, je s každým nově navázaným spojením znovu kalibrováno. Linie se mění a proplétají, je to jako když kreslíte hraniční čáry do mapy na základě matné vzpomínky a zkoušíte zachytit vlastnosti místa, které možná ani neexistuje.(click: "vlastnosti")[ Dráhy a uzly jsou ustanoveny, neustále rozšířujíce prostor možných spojení a výměn. Jak najít něco, co tam není? [[Co se stane|What happensCZ]], když se vám to povede?]]

(align:"=><=")+(box:"X")[= Kde je zóna mezi námi, tam, kde dáváme jedni druhým smysl? (t8n:"fade-down")+(t8n-time:1s)+(link:".....")[= A jak se tam dostaneme? (after: 10s, 0)[/[[.....->ENDCZ]]/]

(align:"=><=")+(box:"X")[=Toto je konec hry. Chcete-li zkusit jiný průchod, [[vraťte->START]] se na začátek. //Border as interface je textová hra, která vychází z videa se stejným názvem. Vznikla za podpory Artyčok.TV a Ondřeje Trhoně. Texty/ilustrace/animace/atd. Petra Szemán. Překlad do češtiny Ondřej Trhoň.//

(align:"=><=")+(box:"X")[=Petra Szemán používá v angličtině zájmena they/them. V české verzi hry jsou proto veškeré věty v 1. osobě v množném čísle. Označují tak osobní perspektivu autorstva. – Ondřej Trhoň, překladatel [[HRÁT->startingCZ]]